O službě Vyhledávání knih Google
• Přehled
• Myšlenky a názory
• Obecná nápověda

Partnerský program
• Pro vydavatele a autory
• Připojte se
• Partnerská nápověda

Projekt Knihovna
• Přehled
• Partneři z řad knihoven
• Nápověda knihovníka

O službě Vyhledávání knih Google

Historie služby Vyhledávání knih Google

Na počátku byla služba Vyhledávání knih Google.

No, vlastně ne tak docela. Ale dalo by se říct, že tento projekt je stejně starý jako samotná společnost Google. V roce 1996 pracovali spoluzakladatelé společnosti GoogIe Sergey Brin a Larry Page jako postgraduální studenti informatiky na výzkumném projektu podporovaném Projektem technologií digitální knihovny Stanfordské univerzity. Jejich cílem bylo zprovoznit digitální knihovny a jejich hlavní myšlenkou toto: v budoucnosti, ve které je již obrovské množství knih digitalizováno, lidé mohou používat vyhledávací systém, který by indexoval obsah knih, analyzoval spojení mezi nimi a určoval tak jejich důležitost a užitečnost na základě sledování počtu a kvality citací z jiných knih.

Vyhledávací systém, který vytvořili, se nazýval BackRub a byl moderní variací tradiční analýzy citací, která inspirovala algoritmy společnosti Google s názvem PageRank – jádro vyhledávací technologie, která dělá Google tím, čím je.

Už tehdy si Larry a Sergey představovali, jak uživatelé kdekoliv mají možnost prohledávat všechny knihy světa a nalézat ty, které hledají. Nedokázali si ale představit, že jednoho dne spustí projekt, který to všechno umožní. Zde je krátký seznam dosavadních milníků:

[2002]

Malá skupinka zaměstnanců společnosti Google oficiálně spouští tajný „knižní“ projekt. Hovoří s experty o budoucích úskalích počínaje jednoduchou, ale klíčovou otázkou: jak dlouho potrvá digitálně naskenovat všechny knihy světa? Kupodivu se ukáže, že to nikdo netuší. Jak už bývá ve společnosti Google zvykem, Larry Page se rozhodne experimentovat na vlastní pěst. Jednoho dne v práci on a Marissa Mayerová, jedna z našich prvních produktových manažerek, metodicky otáčejí 300 stránek knihy v rytmu metronomu. Celé jim to trvá 40 minut.

Inspirováni pozoruhodnými projekty digitalizace, které probíhají všude na světě – projekt American Memory knihovny Kongresu, Projekt Gutenberg, Projekt Million Book a Universal Library, mezi jinými – se členové týmu vydávají na několik návštěv, aby zjistili, jak dané projekty fungují.

Během této mise za poznáním oslovuje Larry Page Michiganskou univerzitu, svou alma mater, která je jedním z pionýrů v oblasti digitalizace knihoven s projekty jako JSTOR a Making of America. Když se dozvídá, že současný odhad naskenování univerzitní knihovny čítající 7 milionů svazků je 1000 let, oznamuje prezidentce university Mary Sue Colemanové, že společnosti Google bude stačit roků šest.

[2003]

Jeden člen týmu odjíždí na charitativní knižní trh ve Phoenixu v Arizoně, aby získal knihy na testování technik nedestruktivního skenování. Po mnoha kolech experimentování vytváří tým metodu skenování, která je mnohem šetrnější než současné obvyklé vysokorychlostní procesy. Tato skutečnost dělá velkou radost celému týmu a knihám samotným ještě větší.

Mezitím týmoví softwaroví inženýři dělají pokroky na cestě k vyřešení komplikovaných technických problémů, na které narazili při zpracovávání knih s podivnými velikostmi písma, nezvyklými fonty nebo jinými nečekanými zvláštnostmi. To vše ve 430 různých jazycích.

[2004]

Od založení sirem Thomasem Bodleym v roce 1602 bylo cílem Bodleyho knihovny při Oxfordské univerzitě sloužit nejenom univerzitní komunitě, ale také celému světu. Členové týmu přicházejí na návštěvu do této vyhlášené knihovny a jsou ohromeni milým přijetím, kterého se jim dostane.

Během exkurze mezi regály knihovny knihovníci předvádějí stovky let staré, dosud neotevřené knihy, které jen zřídkakdy spatřily denní světlo. Poprvé od dob Shakespeara se zdá být na dosah sen exponenciálně rozšířit malý okruh literárních vědců, kteří mají přístup k těmto knihám.

Návštěva je inspirující a následující setkání a diskuze vedou k formálnímu partnerství za účelem digitalizace jedinečné sbírky více než milionu knih z 19. století, klasifikovaných jako volná díla, během 3 let.

Mezitím série předběžných rozhovorů s některými z největších světových nakladatelů začíná přinášet ovoce. V říjnu Larry a Sergey ohlašují projekt „Google Print“ naFrankfurtském knižním veletrhu v Německu. Mezi první nakladatelství, která se zapojí do programu, patří Blackwell, Cambridge University Press, University of Chicago Press, Houghton Mifflin, Hyperion, McGraw-Hill, Oxford University Press, Pearson, Penguin, Perseus, Princeton University Press, Springer, Taylor & Francis, Thomson Delmar a Warner Books.

V prosinci ohlašujeme spuštění Projektu knihovna v rámci programu „Google Print“. Bylo to umožněno díky partnerství s Harvardem, Michiganskou univerzitou, Veřejnou knihovnou města New York, Oxfordem a Stanfordem. V součtu sbírky všech těchto pozoruhodných knihoven přesahují 15 milionů svazků.

[2005]

Rok po spuštění projektu Google Print se tým vrací do Frankfurtu. Zde oznamuje, že „Google Print“ hledá partnery v 8 evropských zemích: Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Holandsku Španělsku a Švýcarsku.

Abychom dostáli naší misi utřídit veškeré informace světa a zpřístupnit je všem, darujeme 3 miliony dolarů knihovně Kongresu. Tyto prostředky pomohou vybudovat Světovou digitální knihovnu, která bude poskytovat online přístup ke sbírce vzácných a unikátních svazků z celého světa. Stejně tak rozšiřujeme náš pilotní program skenování pro tuto knihovnu, jehož součástí je i digitalizace knih s historickou hodnotou z právnické knihovny Kongresu.

Společnost Google přejmenovává „Google Print“ na Vyhledávání knih Google – název, který lépe odráží způsob, jakým budou uživatelé službu používat. Tým se také zapojuje do veřejné debaty o základních principech Projektu knihovna a tím reaguje na některé sporné otázky, které se ho týkají.

[2006]

V dojemném proslovu k Asociaci amerických nakladatelů (AAP) presidentka Michiganské univerzity Mary Sue Colemanová vysvětluje, proč se univerzita rozhodla spolupracovat s námi na Projektu knihovna, podtrhuje důležitost digitalizace knih s ohledem na přírodní katastrofy jako hurikán Katrina a dodává: „Věřili jsme tomu odjakživa“.

V březnu se účastníme Londýnského knižního veletrhu, kde se někteří z našich nakladatelů s námi dělí o své dosavadní zkušenosti.

Krátce poté vyzveme naše partnery, aby nám řekli, zda by chtěli prodávat čtenářům plný přístup ke knihám online přímo v jejich prohlížečích. Je to jedna z mnoha nových možností, na kterých pracujeme v těsné spolupráci s nakladateli. Pomáháme jim tak experimentovat s novými způsoby prodeje knih online.

• Místa v této knize: spojení se službou Mapy Google umožňuje lidem prohlížet knihy pomocí míst zmíněných v textu (později vypouštíme experimentálnívrstvu KML pro aplikaci Google Earth, která funguje přesně opačně – uživatel si vybere místo a my mu řekneme, které knihy s ním souvisí).
  
• Oblíbené pasáže: vytváříme nový způsob, jak prohlížet knihy pomocí sledování použití určité pasáže v různých knihách.
• Moje knihovna: Pomáháme uživatelům využívat výkon vyhledávače Google pro vyhledávání v jejich vlastní sbírce knih. Uživatelé začínají spravovat a sdílet své osobní knihovny, recenze a hodnocení s ostatními.
• Nová domovská stránka (původně pouze v USA): Nabízíme lidem další způsoby, jak začít prozkoumávat knihy v našem indexu.